Odborné články

Výkonové lasery: Cesta ke hvězdám, těžbě rud na asteroidech i obraně planety

V 70. letech minulého století chtěly Spojené státy využít silného, atomovou bombou iniciovaného rentgenového laseru na obranu proti balistickým střelám. Projekt Excalibur nebyl nikdy dokončen a ještě dnes nám připadají úvahy o velkých výkonných laserových zařízeních jako z vědecko-fantastického románu. Právem? Nedávno špičkové laserové centrum HiLASE stalo místem setkání vědců z celého světa, aby diskutovali technologické možnosti využití silných laserových zdrojů pro aplikace budoucnosti.

Alchymie cizích světů aneb malý kurz astrochemie

Je trochu neobvyklé začít přednášku tím, že vlastně většinu podstaty vesmíru neznáme. Bohužel je to skutečně tak. Na základě studia vlastností viditelných objektů, jako jsou oběžné rychlosti hvězd i celých galaxií, neočekávaná síla gravitačních čoček, rozložení teploty horkého plynu v galaxiích či neobvyklé chování kosmického mikrovlnného záření (přesněji jeho anizotropie), dospěli astronomové k přesvědčení, že na nám známý vesmír musí působit hmota (24 % vesmíru) a energie (71,4 % vesmíru), jejichž podstatu neznáme. Bohužel, výsledkem poznání může být i to, když zjistíme, že „víme, že nic nevíme." (Sokrates, 469 - 399 př. Kr.)

Co vypovídá rychlost tvorby hvězd v galaxiích o jejich vývoji?

Tvorba hvězd je jedním z nejdůležitějších astrofyzikálních dějů probíhajících v galaxiích. Významně ovlivnuje vzhled galaxie a její vlastnosti. Zároveň patří oblasti tvorby hvězd k nejkrásnějším a nejfotogeničtějším objektům Vesmíru. Tento článek se nevěnuje jednotlivým objektům ani detailům tvorby hvězd, nýbrž důsledkům tvorby hvězd pro vývoj galaxií a regulaci rychlosti vzniku nových hvězd na kosmologických časových škálách.

Mezihvězdné bubliny

Ač se může zdát, že je prostor mezi hvězdami prázdný, není tomu tak. Je v něm látka, tzv. mezihvězdná látka, která je ve většině místech neskutečně řídká, stále řidší než nejlépe vytvořené vakuum na Zemi. Nicméně tato látka ve vesmíru je a tím, že se v dalekohledu díváme na rozlehlé a zároveň vzdálené oblasti, můžeme ji navzdory její hustotě pozorovat.

Moderní historie využití balónů v astronomii

Stratosfréické balóny jsou jedním ze způsobů, jak mohou astronomové eliminovat negativní vliv zemské atmosféry na kvalitu zemské atmosféry. I když jsou relativně nákladné, pořád vyžadují o několik řádů nižší náklady v porovnání s kosmickými misemi. I přesto se však dostanou nad drtivou většinu objemu zemské atmosféry, kde jsou podmínky již velmi podobné těm, které panují ve vesmíru.

Přinášíme Vám souhrn zajímavých článků z oblasti astronomických výzkumů pomocí balónů.

Největší dalekohledy světa

Hvězdáři používají dalekohledy již více než 400 let. Za tuto dobu nastal v jejich konstrukci obrovský pokrok – od malého kukátka o průměru 3 cm k současným desetimetrovým přístrojům. Astronomové se snaží nahlédnout co nejdál do vesmíru – ale i do jeho minulosti – spatřit doposud neznámé objekty. A u těch známých rozlišit co nejvíce detailů a rozluštit další kosmické záhady.

Fotíme svět v noci

Využití balónů k výzkumu vesmíru

Ještě dříve, než se podařilo dopravit první kosmické observatoře na oběžnou dráhu kolem Země, vypouštěli astronomové dalekohledy pomocí balónů nad vrstvu oblačnosti, nad husté vrstvy zemské atmosféry. To jim mimo jiné umožnilo zlepšit rozlišení pořízených snímků za mnohem nižší cenu než v případě astronomických družic (pozorování ovšem trvalo podstatně kratší dobu). Tato metoda rovněž umožnila pozorování v oblastech vlnových délek, které nemohou proniknout až na zemský povrch (např. rentgenové či gama záření).

Meteorologie

Článek obsahuje vysvětlení základních meteorologických pojmů, nástin činnosti Českého hydrometeorologického ústavu a zejména jeho úseku Meteorologie a klimatologie, informace z historie meteorologických pozorování, zdroje meteorologických dat, metodiku meteorologických pozorování, strukturu staniční sítě, zobrazení a prezentace meteorologických dat. Text doprovází řada ilustračních fotografií a obrázků.

Autor článku, Ing. Pavel Lipina, je vedoucím oddělení meteorologie a klimatologie Českého hydrometeorologického ústavu pobočky Ostrava.

Základní geologie Vnějších Západních Karpat

Vnější Západní Karpaty jsou geologickým celkem, který zaujímá východní část České republiky, odkud  pokračuje dále na území Slovenské  republiky, zhruba do údolí Váhu. V moravské části vnějších Západních Karpat, označovaných též jako flyšové Západní Karpaty, vychází na zemský povrch i starší, podložní soubor uloženin. Stýkají se tam dvě geologické jednotky, které se podílejí na  základní geologické stavbě České republiky.