Odborné články

Ložiska vybraných nerostných surovin v oblasti Vnějších Západních Karpat

Odborný článek obsahuje kromě základního přehledu geologické stavby Karpat přehled těžených surovin. Autor se věnuje jednak energetickým surovinám a jednak surovinám nerudným.

Autor článku, Ing. Miloš Duraj, Ph.D. je pracovníkem Institutu geologického inženýrství, oddělení ložiskové geologie Hornicko-geologické fakulty Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava.

Sextant a jeho použití v praxi

Sextant je zajímavý přístroj, který nám může pomoci pochopit mnohé věci nejen z navigace, sférické trigonometrie, ale i prostého měření a v praxi používat vybrané části středoškolské matematiky. Článek uznávaného autora a praktika nejen v oblasti námořní navigace, ale i astronomie a dalších oborů Petra Scheiricha nás seznamuje nejen se základy měření, ale také praktickými aplikacemi a metodikou.

Země jako planetární těleso

Jelikož na planetě Zemi žijeme, vnímáme ji trochu odlišně oproti ostatním planetám naší Sluneční soustavy. Zkusme se však na naší Zemi podívat spíše jako na jednu z planet naší planetární soustavy než jako na náš domov.

Pokusíme se naší planetu porovnat a zařadit do našeho systému planetárních těles dle jejích základních charakteristik. Představíme si moderní poznatky o struktuře zemského tělesa jako i jeden z procesů, který je naší planetě vlastní - deskovou tektoniku.

RADIOTELESKOPY – II. část

Staletí byli lidé odkázáni při pozorování vesmíru pouze na viditelné světlo, na které je citlivé naše oko. Vesmír však „svítí“ rovněž v oboru ultrafialového, infračerveného, rentgenového a gama záření, ale také na rádiových vlnách, které astronomům poskytují informace o vzdálených hlubinách vesmíru. A možná jednou budou použity i při komunikaci s mimozemskými civilizacemi.

RADIOTELESKOPY – I. část

Staletí byli lidé odkázáni při pozorování vesmíru pouze na viditelné světlo, na které je citlivé naše oko. Vesmír však „svítí“ rovněž v oboru ultrafialového, infračerveného, rentgenového a gama záření, ale také na rádiových vlnách, které astronomům poskytují informace o vzdálených hlubinách vesmíru. A možná jednou budou použity i při komunikaci s mimozemskými civilizacemi.

Plánovaný výzkum Sluneční soustavy - 4

Rozvoj kosmonautiky umožnil v posledních desetiletích detailní výzkum těles Sluneční soustavy. V počátcích kosmonautiky se jednalo spíše o průlety sond kolem zkoumaných těles (omezená doba na studium), později byly kosmické sondy naváděny na oběžné dráhy kolem Měsíce či planet. V několika případech se uskutečnila přistání kosmických sond na povrchu tělesa (případně vysazení malého průzkumného modulu). Podstatně více informací může získávat pojízdná laboratoř nebo balón vypuštěný do atmosféry planety, který nese gondolu s vědeckým vybavením. Ve čtvrté části se zaměříme na výzkum asteroidů a komet.

Plánovaný výzkum Sluneční soustavy - 3

Rozvoj kosmonautiky umožnil v posledních desetiletích detailní výzkum těles Sluneční soustavy. V počátcích kosmonautiky se jednalo spíše o průlety sond kolem zkoumaných těles (omezená doba na studium), později byly kosmické sondy naváděny na oběžné dráhy kolem Měsíce či planet. V několika případech se uskutečnila přistání kosmických sond na povrchu tělesa (případně vysazení malého průzkumného modulu). Podstatně více informací může získávat pojízdná laboratoř nebo balón vypuštěný do atmosféry planety, který nese gondolu s vědeckým vybavením. Ve třetí části se budeme věnovat připravovanému výzkumu obřích planet a trpasličí planety Pluto.

Plánovaný výzkum Sluneční soustavy - 2

Rozvoj kosmonautiky umožnil v posledních desetiletích detailní výzkum těles Sluneční soustavy. V počátcích kosmonautiky se jednalo spíše o průlety sond kolem zkoumaných těles, později byly kosmické sondy naváděny na oběžné dráhy kolem Měsíce či planet. V několika případech se uskutečnila přistání kosmických sond na povrchu tělesa (případně vysazení malého průzkumného modulu). Ve druhé části se zaměříme na výzkum planet Merkur, Venuše a Mars.

Plánovaný výzkum Sluneční soustavy - 1

Rozvoj kosmonautiky umožnil v posledních desetiletích detailní výzkum těles Sluneční soustavy. V počátcích kosmonautiky se jednalo spíše o průlety sond kolem zkoumaných těles (omezená doba na studium), později byly kosmické sondy naváděny na oběžné dráhy kolem Měsíce či planet. V několika případech se uskutečnila přistání kosmických sond na povrchu tělesa (případně vysazení malého průzkumného modulu). V první části se zaměříme na výzkum Slunce a Měsíce.

Létající astronomické observatoře

V roce 1977 nastal zákryt hvězdy SAO 158687 planetou Uran. Úkaz bylo možné pozorovat pouze nad oceánem západně od Austrálie, kde však nebyly žádné dalekohledy. Astronomové proto vzlétli na palubě létající observatoře a ke svému překvapení zjistili, že planeta je obklopena soustavou prstenců.