Plánovaný výzkum Sluneční soustavy - 2

Merkur, Venuše a Mars

Rozvoj kosmonautiky umožnil v posledních desetiletích detailní výzkum těles Sluneční soustavy. V počátcích kosmonautiky se jednalo spíše o průlety sond kolem zkoumaných těles (omezená doba na studium), později byly kosmické sondy naváděny na oběžné dráhy kolem Měsíce či planet. V několika případech se uskutečnila přistání kosmických sond na povrchu tělesa (případně vysazení malého průzkumného modulu). Podstatně více informací může získávat pojízdná laboratoř nebo balón vypuštěný do atmosféry planety, který nese gondolu s vědeckým vybavením. Ve druhé části se budeme věnovat výzkumu Merkuru, Venuše a Marsu.

MERKUR

V minulosti byla planeta Merkur zkoumána zblízka při třech průletech sondy Mariner 10. Nyní kolem nejbližší planety od Slunce krouží americká kosmická sonda MESSENGER (MErcury Surface, Space ENvironment, GEochemistry and Ranging). Byla vypuštěna 3. 8. 2004, po průletech kolem Země, Venuše a Merkuru (gravitační urychlení) byla 17. 3. 2011 navedena na oběžnou dráhu kolem cílové planety. Posledním objevem sondy je potvrzení přítomnosti vodního ledu na dně kráterů v polárních oblastech planety Merkur.

Připravovaná kosmická sonda:

BepiColombo                                                                                                                                                                                         je evropská kosmická sonda připravovaná ve spolupráci s Japonskem. Start je naplánován na rok 2014. Bude se skládat ze dvou částí navedených na odlišné oběžné dráhy kolem planety. Mercury Planetary Orbiter (MPO) – připravuje ESA a Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO) – připravuje Japonská kosmická agentura JAXA. MPO  bude navedena na dráhu 400 až 1500 km nad povrchem Merkuru, MMO bude obíhat po dráze ve vzdálenosti 400 až 12 000 km. Původně se rovněž počítalo s přistáním malého modulu v polární oblasti planety. Přílet k Merkuru: 2022.

VENUŠE

Venuše byla v minulosti cílem mnoha sovětských sond Veněra, které uskutečnily výzkum planety z oběžné dráhy, v několika případech vysadily na povrch tohoto žhavého tělesa s hustou atmosférou vědecké moduly. Výzkum Venuše prováděly i dvě americké sondy Pioneer Venus.

V současné době studuje Venuši evropská sonda Venus Express. Start sondy se uskutečnil 9. 11. 2005, v dubnu 2006 byla navedena na oběžnou dráhu kolem planety. Jejím hlavním úkolem je studium oblačnosti, husté atmosféry a v ní probíhajících procesů. Mise sondy byla prodloužena do konce roku 2014 (s výhledem do poloviny roku 2016).

K Venuši míří i japonská sonda Planet-C (Akatsuki), start: 21. 5. 2010, která se v roce 2012 neúspěšně pokusila o vytup na oběžnou dráhu. Další možnost je na přelomu let 2016/2017, i když šance na úspěšné zvládnutí manévru je velmi malá.

Připravované kosmické sondy:

EVE
(European Venus Explorer) – projekt ESA (start: někdy po roce 2020?). Kromě družice na oběžné dráze kolem Venuše měla dopravit do atmosféry planety balóny a na povrch průzkumnou laboratoř. Kromě ESA mělo na projektu spolupracovat Rusko, USA, Japonsko a Kanada. Nyní se o projektu již nehovoří.

VENĚRA-D
je ruskou sondou, která by měla na povrch Venuše vysadit podobný výzkumný modul jako předcházející sovětské sondy v 70. letech minulého století. Doba činnosti přistávacího modulu bude něco málo přes 2 hodiny. Start byl původně plánován na rok 2015, později odložen na rok 2018, nyní se objevuje jako možné datum startu rok 2024.

MARS

Na oběžné dráze kolem Marsu krouží tři funkční sondy: Mars Odyssey, Mars Reconnaissance Orbiter (obě NASA) a Mars Express (ESA). Na povrchu rudé planety operují dvě pojízdné laboratoře: Opportunity (start 2003) a Curiosity (start 2011). Robot s názvem Spirit (start 2003) již ukončil svoji výzkumnou činnost.

Připravované kosmické sondy:

MAVEN                                                                                                                                                                                              NASA dala počátkem října 2010 zelenou přípravě kosmické sondy k Marsu s názvem MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution), která se bude snažit zjistit, jak a proč ztratila rudá planeta před 3 až 4 miliardami let podstatnou část své atmosféry.

Více než polovina přístrojů na palubě sondy, jejíž start se uskuteční v listopadu 2013, bude zhotovena pracovníky University of California, Berkeley's Space Sciences Laboratory (SSL) pod vedením Roberta Lina.

InSight
Nová kosmická sonda pojmenovaná InSight (Interior Exploration using Seismic Investigations, Geodesy and Heat Transport) bude mít za úkol dopravit na povrch Marsu přístroje za účelem zjištění, zda jádro planety je tuhé či kapalné podobně jako zemské jádro a proč kůra planety Mars není rozdělena na jednotlivé tektonické desky, které by se vzájemně pohybovaly jako na Zemi. Detailní znalosti nitra Marsu v porovnání se Zemí mohou vědcům pomoci lépe pochopit, jak terestrické planety vznikaly a jak se vyvíjely. Plánovaný start: 2016.

ExoMars 2016
je název připravované evropské mise k výzkumu Marsu. Několikrát byla změněna její struktura, start byl mnohokrát posunut, podle nedávných plánů měla být realizována ve spolupráci s NASA, která však svoji účast zrušila.

Sonda ExoMars 2016 se bude skládat z orbitální části TGO (Trace Gas Orbiter), která bude mít za úkol měřit koncentrace molekul vyskytujících se v atmosféře Marsu ve stopovém množství, se zaměřením na nalezení zdroje metanu. Poslouží rovněž jako retranslátor pro zajištění spojení mezi následující sondou (2018) a Zemí. Druhou částí bude přistávací pouzdro EDM (Entry, Descent and Landing Demonstrator). Jeho úkolem bude ověřit technologie pro bezpečný průlet atmosférou a měkké přistání na povrchu Marsu. Realizována bude ve spolupráci s Roskosmosem. Start v lednu 2016, v říjnu přistání modulu EDM.

ExoMars 2018
je navazující evropská mise k výzkumu Marsu. Několikrát byla změněna její struktura, start byl mnohokrát posunut, v poslední době měla být realizována ve spolupráci s NASA, nakonec by měla být uskutečněna v roce 2018 ve spolupráci s agenturou Roskosmos. Bude mít za úkol dopravit na povrch Marsu sadu 9 vědeckých přístrojů (včetně vrtné soupravy pro odběr vzorků z hloubky až 2 m a radaru, který bude schopen proniknout do hloubky 3 m) za účelem hledání stop po případném minulém životě. Přistávací modul zajistí ruská strana, ESA dodá pojízdnou laboratoř.

Phobos-Grunt 2
V tisku se objevují informace o opakování neúspěšné mise s odběrem vzorků z povrchu Marsova měsíce Phobos. Předpokládaný start v roce 2022. Vědecko-výzkumné práce na přípravě nové mise by měly být zahájeny již v roce 2014. Nová sonda by měla být podstatně levnější, neboť řada přístrojů a techniky již byla navržena nebo se již vyvíjí. Například manipulátor pro odběr a přemísťování vzorků horniny navržený a vyrobený pro misi Fobos-Grunt bude prověřen při výzkumu Měsíce a následně bude použit v misi Fobos-Grunt 2. Při výzkumu Měsíce by měly být prověřeny i některé další vědecké přístroje, které bude možné použít i při studiu měsíce Phobos. Finanční náklady na realizaci mise se odhadují na 5 miliard rublů. A ještě je nutno dodat, že projekt byl přejmenován, nyní bude připravován pod názvem BUMERANG.

PHOOTPRINT
(Phobos Sample Return) – předpokládaný start 2022, odběr vzorků z povrchu měsíce Phobos a jejich doprava na Zemi v roce 2025 (projekt ESA).

INSPIRE
– předpokládaný start 2024, tři malé přistávací moduly, které by měly vytvořit vědeckou síť na povrchu Marsu (projekt ESA). Nepředpokládá se navedení družice na oběžnou dráhu kolem Marsu.

František Martinek, Hvězdárna Valašské Meziříčí

Vložit nový příspěvek